Karel Zich - Penzion Blues - text písně

Tvoje dlaně kreslí

v samotě čtyř stěn

v té kresbě já čtu otázku

proč žiješ opuštěn

vždyť všem dívkám v očích září

dívčí svatozář

proč tobě se to nepodaří

dát jí svou tvář na oltář.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Věř mi penzion blues je lepší

než pohodlí všech železnic

myslím, že každé velké nádraží

tě spolkne jako nic

a o tom jsi neměl zdání

že nádraží má velký hlad

myslel jsi, že jen skrývá tajemství

které nedají vlakům spát.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Jen pan Shakespeare znal tě kdysi dávno

tvou lásku, samotu a strach

a možná, že znal i penzion

a tvé okno a na něm prach

tak rád bys mu o tom podal zprávu

tu nejkratší ze všech zpráv

jenže pošta měla dneska zavřeno

a tak mlčel telegraf.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Nebyl to rozvod z tvojí viny

jestliže vina něco znamená

když na tvé židli teď sedí jiný

a nezná tvá přání ztracená

jen slyší vysílačku noci

v podpalubí svých snů

jeho žena je stále útlá v bocích

i já se za ní ohlédnu.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Pak to rychle letělo z kopce

vypil bys i hvězdy, kdyby v nich byl líh

namísto syna mi obětuj skopce

tolik lidí bylo v ulicích

a žádný neznal cestu zpátky

všechno bylo naposled

a jen penzion otevřel náruč

a nabídnul ti nový svět.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



V něm novomanželé tiše leží

vedle v pokoji a sní

jejich svědek je namol opilý

chtěl by vážně ležet s ní

a ty, ty chtěl bys totéž

tak hrozně jim závidíš

že trháš knihu básní na kousky

a lačně ji potom jíš.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Někdo po tobě hází tvá psaní první lásce

kde je vzal

jen pár listů ještě schází

ty, které jsi nenapsal

jak vzdálené galaxie

míjíme se na schodech

kdo ví jak někdo žije

když ztrácí sílu, cit i dech.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Nechtěj víc než můžeš zvednout

nepospíchej, není kam

než ti začnou vlasy šednout

najdeš v uhlí drahokam

najdeš dopis v prázdné schránce

s přesnou mapou ke štěstí

je v tvém srdci jako v bance

a získáš si ho pouze lstí.

Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.



Ó, mámo, proč všechno končí co začíná

kdo to ví a zná lépe

než penzion blues a já.

Přidal: Ondra dne 13. 12. 2005 v 02:47.
Počet zobrazení: 257 (0).

» Zobrazit všechny texty od Karel Zich

» Zobrazit všechny texty od Ondra

Videoklip