Jaroslav Hutka - KoulaŘ - text písně

Žížala si klidně reje na své zahrádce
Vtom se ozve strašná rána a svět zatmí se
Pane Bože, co je tohleto za pohromu
To je pěkná odměna za životní dřinu
Meteory z nebe házíš na nás nevinné
Záhonky na mé zahrádce jsou rozmačkané

Já jsem celý život zasvětil
Tomu, abych nejlepší byl
A kouli nejdál zahodil
Mé mládí obětovné
Zlatem medaile splacené
Nebylo ztraceno marně
Nebo zničeno v kavárně
Lidé, poslechněte si rady mé
I vy též cvičte hod koule
Není to vůbec složité

Dejte pozor, odhalím vám svoji metódu
Jaksi nutno počínat při koulovém hodu
Předmět vržen odvrhuje zpět vrhatele
Přesně takovou silou, jakou byl odvržen
Proto jsem pořádně jedl, abych těžký byl
Abysem tu kouli ze všech nejdál zahodil

Má milá koule je železná
Nejdokonalejší tvar má
Je z každé strany kulatá
Vzdělanec význam koule zná
Jsou o ní díla vědecká
Vesmír i atom jsou koule
Zeměkoule, Sluncekoule
Já sám ji už deset let pozvedám
Zříkám se cen, zříkám se žen
Já jsem velký koulový men

Holobrádku. řekla koule, já už něco zažila
Z kanónu jednoho Švéda jsem vyletěla
Střechou do baráku vlétla, tam židli rozbila
Sebrali mě a nabili znovu do děla
Na cestě zpět jsem toho agresora Švéda do čela bacila
Pětadvacetkrát jsem pražské hradby přelétla

Já v létání velmi se vyznám
Já každou bitvu vyhrávám
A strany nerozeznávám
Stačí mě do děla strčit
A střelný prach zapálit
O ostatní se postarám
A žádnou překážku neznám
Jenže vrh koulí to je urážka
Bezdůvodně mě zahodit
Jaký to smysl může mít

Koulař nabral páru do plic a velmi se rozehnal
Jau, jau, to je strašná bolest, snad nohu mám nadranc
Hele, koule, ty seš hlava, takhle mě praštit
Hele, mladej, to se stává, chtěls mě zahodit
Vždyť to ale není pravda, tohleto je sport
To mě vůbec nezajímá, chtěls mě zahodit

Já tě, koule, asi nakopnu
S tím jsem já hnedka hotovej
Deset let tvrdě trénuju
Víš, to je za tu žížalu
Prosím tě, o čem to mluvíš?
Nedělej, jakože nevíš
Že nevíš, kam koulí házíš
Koulař nevydržel to do ní kop
Koule leží, noha letí
Udělala pěknej oblouk

Dvanáct žížal klidně reje na své zahrádce
Vtom se ozve strašná rána a svět zatmí se
Pane Bože, tohleto je další pohroma
Prapodivný tvar tenhleten meteorit má
Má pět prstů, jeden kotník, kus nohavice
To už asi poslední soud na svět blíží se

Uááá, diváci z tribuny řvali
Dnes nový sport jsme viděli
Hod nohou kopem přes kouli
Žížaly v zem se ztratily
A rozhodčí pochopili
Tu dálku metrem změřili
Do zlaté knihy zapsali
Koule z toho ale nic nevnímá
Na švédské války vzpomíná
Jak zalétla do komína

Everybody knows the story
But I like jazz
Před Brnem mě kousl pes
Oh yes

Přidal: Ondra dne 13. 05. 2005 v 13:32.
Počet zobrazení: 204 (1).

» Zobrazit všechny texty od Jaroslav Hutka

» Zobrazit všechny texty od Ondra