Jaromír Nohavica - Sudvěj - text písně

Ami
1. Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude

vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
G
neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude

ještě tolik věcí udělat je třeba
Ami
ještě tolik věcí udělat je třeba

Ami
2. Staré ženy nosí haleny z šedého batistu

a když je pánská volenka sedí samy v rohu
G
kulhavý taneční mistr obrací list po listu

ještě tolik věcí dělat mohu
Ami
ještě tolik věcí dělat mohu

C
R: Řeka se prodírá koryty a slepými rameny
Dmi G
a pak se v moři doširoka rozprostírá
Ami F G
je čas rozmetávat kameny a je čas je čas ty kameny sbírat

Ami
3. Rodina sedí v trávě směje se a snídá

je to rodina šťastného malíře Vojkůvky
G
najednou přilétá straka a žena říká vida!

podívejte děti nese borůvky
Ami
podívejte na ni nese borůvky

Ami
4. Tohle co se děje teď už se nikdy nestane

hromničkou na našich hrobech budou naše knihy
G
vůně milujících se těl jednou ráno vyvane

z té nekonečné tíhy
Ami
z té nekonečné tíhy

C
R: Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám
Dmi G
s monogramem tiché naděje na poslední řádce
Ami F G
je čas kráčet od někud někam a je čas je čas někam se vracet

Ami
5. Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé

na třídě Svobody stojím s rukama svěšenýma
G
mladinké ženy pletou svetry pro své manžele

aby jim nezabylo zima
Ami
aby jim snad nezabylo zima

Ami
6. A mně je den ode dne noc od noci stále více chladněji

v průvanech věků mizí mé roky rozmařilé
G
tohle´s mi neprozradil Sudvěji ach Sudvěji

že jednou přijde ona chvíle
Ami
že jednou přijde ona chvíle

C
R: Z mlhy u cesty se vynořili dva bílí buvoli
Dmi G
něco jim zpívám ale můj hlas zní tak cize
Ami F G
je čas zasévat na poli a je čas je čas na poli sklízet

Ami
7. V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice

sedám si na ni a malíř přináší mi kávu
G
a v druhé ruce nový obraz jménem ´Svatá trojice´
Ami
bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu

Ami
8. ´Není ta káva příliš silná ?´ ptá se jeho paní

´Ach kdyby manžel nebyl blázen tak jsme dávno bohatí´
G
a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání

´Co jednou namaluješ to se neztratí
Ami
co namaluješ to se neztratí´

Ami
9. Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude

vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
G
neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude
Ami
ještě tolik pláten udělat je třeba
F G Ami
ještě tolik písní ... udělat je třeba

Přidal: Ondra dne 02. 04. 2005 v 20:08.
Počet zobrazení: 262 (2).

» Zobrazit všechny texty od Jaromír Nohavica

» Zobrazit všechny texty od Ondra

Videoklip