Bonsai č. 3 - Historka - text písně

Emi
Drží se pod paží, domů se vedou,
Ami Ami7 D Emi
domov je nádraží s čekárnou hnědou.
Hnědou jak funebrák, co smůlu nosí,
potmě a po špičkách, vklouznou tam bosí.
Prostřený stůl, do rány sůl
G C D Emi
a padání víček a hodin, co tikají,
o,o,o,o.
Svědek se červená a matky blednou,
věrná či nevěrná, tak ještě jednou.
Naposled se vás ptám, z lásky či bez ní,
někdy vše spálí mráz a odvane sníh.
Z kamarádů jen přátelé
a dohadům po třídě poslední zvonění, zvonění,
o,o,o,o.
Jeden se obhájí, odvahu sbírá,
s ničím se netají, límeček spíná.
A schody po dvou (a schody po dvou), sotva je vnímá,
letí tou chodbou, rád zapomíná.
Na prostřený stůl, života půl
a padání víček a hodin, co tikají,
o,o,o,o.
Zpráva je úřední, taky tak studená,
ulice polední, pustá a znuděná.
Už ji to nebaví, padat jak kamení,
lidi se nezdraví, smutní a znavení.
Prostřený stůl (z kamarádů), života půl (jen přátelé)
a padání víček a hodin, co tikají,
o,o,o,o.

Přidal: Ondra dne 11. 07. 2005 v 14:05.
Počet zobrazení: 351 (0).

» Zobrazit všechny texty od Bonsai č. 3

» Zobrazit všechny texty od Ondra

Videoklip