Aleš Brichta - Bílá paní - text písně

Dívka bledá ze starého hradu, co vychází nocí na cimbuří.
Pokoj hledá a nenachází, bílý závoj zavlaje na věži.
Záhadnou svou mocí čelo chmuří, její závoj nezamrazí.


R: Kdo chce znát bílou paní, přeruší noční spaní,
kdo má rád bílou paní, ten vytuší...


Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích,
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Měsíc bledý velikou má vadu, svitem nezahřeje, jenom chladí.
Smutně hledí, bez úsměvu, ozvěna kroků utichne v protěži.
A vítr nezavěje, nepohladí, drsnost roků bez prodlevy.

R: Kdo chce znát...


Když pak stojíš v mým zákoutí
s pohledem do kraje z gotického okna,
tak málem tě to zarmoutí,
že vítr vlasy rozevlaje u gotického okna.
Tvůj smích ji probudí z denního spánku, neviditelná pro nás.
Její dech nás zastudí zachvěním vánku, neviditelná pro nás.
Už nechce být duchem, už nechce být sama,
nechce být smutná, tak moc jí to schází.

R: Z krve a citů, má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní.
Má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní,
bílou paní, bílou paní...

Přidal: Ondra dne 12. 02. 2005 v 23:40.
Počet zobrazení: 1522 (0).

» Zobrazit všechny texty od Aleš Brichta

» Zobrazit všechny texty od Ondra

Videoklip