Aleš Brichta - Andílek - text písně

Před léty s úsměvem bloudíval Žižkovem
už starší pán, andílci říkal dětem.
Kabát až na paty, vzpomínky uvátý,
a jak byl sám, dárky chtěl dávat lidem.
Patřil k těm beze jmen, co potkáš za rohem,
a každý věděl hned, kdo je to Andílek.

ref1.
Vlající dlouhý bílý vlasy a srdce dokořán,
hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán.

ref2:
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý,
byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát.
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý,
byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád.

Zůstal stát na schodech, to už se hlásil věk,
chraptivý dech, občas ho přepad' kašel.
Výlohy obchodů smály se důchodu,
možná měl pech, možná svý štěstí našel.
A jak se slehla zem, kvete strom nad hrobem,
ten zůstal sám, když člověk zapomněl.
Patřil k těm beze jmen, co potkáš za rohem,
a každý věděl hned, kdo je to Andílek.

ref1.

Vlající dlouhý bílý vlasy a srdce dokořán,
hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán.

ref2:
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý,
byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát.
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý,
byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád.

ref2:
ref2:

..... kočky toulavý, byl tak zvláštní.

Přidal: Ondra dne 12. 02. 2005 v 23:41.
Počet zobrazení: 1826 (1).

» Zobrazit všechny texty od Aleš Brichta

» Zobrazit všechny texty od Ondra

Videoklip