Texty písní » Šlapeto - Anežka Böhmová
Anežka Böhmová v Lužickej ulici,
kdopak by neznal tu poběhlici,
za voknem sedící lákala mladíci,
Bůh vodpusť nešťastnici.
Měla milýho čtrnáct let starýho,
na duchu mdlýho, špatně vychovanýho,
Robert Páv byl zvanej, neb byl tuze mladej,
přeubohej velice.
Doma fotrovi sto zlatejch vyfouk,
do Prahy zamířil, by tam pustě hýřil
a jak to bejvá už, koupil si V kotcích nůž
nabroušenej moc prudce.
Na Böhmovou kýv, na zem si vodpliv,
korunu jí dal, by jí miloval,
a pak jsou šli stoje vedle do pokoje,
by tam lásku tvořili.
Anežka svlíká se, nůž však už blejská se,
Robert šel k ní blíž, píchnul jí pod kříž,
píchnul jí pod paží, Böhmová se kácí,
krev teče na kanape.
Z toho mládenci příklad si vemte,
ženský prodejný vy nemilujte,
neboť jeden neví, co má druhej v ledví,
potom pláčou rodiče.
Přidal: zuzu dne 25. 10. 2010 v 13:57.
Počet zobrazení: 1610 (1).
113 návštěvníků online, 28x BAN - © 2001-2024 Wulbo s.r.o. - info@ujdeto.cz (čeština | deutsch | english) [zpětné odkazy] | [tvorba www]