Poutníci - Jako Pár Chromejch Koní - text písně

Ami
1. Sednu si na taburet z lýčí
F
a ty na postel z nehorázné něhy,
G
a to spojení z nás zničí,
Ami
tvá tvář je víc než boží
F
i v týhle chvíli, která nemá břehy,
G
a v tom strachu, kdo koho dřív složí,
F Ami
jak ten pár chromejch koní.

2. Tak marnejch jako záře svící
na pláň rozdupanou těmi,
co se milujou jak býci,
kde se v osudovým třesku
řítí touhle věčnou zemí
stáda rozpálenejch mezků,
nejen pár chromejch koní.

3. Těch, co se věčně choulí k sobě,
viní kdekoho z tý zimy,
kdy je v posteli jak v hrobě,
kdy ti nevinní se vzbouří
a ti vinní se vzbouří s nimi,
že se udí v jednom kouři,
jak ten pár chromejch koní.

C G
R: Co polední mu zvoní, když by spal,
C F C
jen dál, jen dál.
C

*: Tak mi podej láhev piva,
Ami
která jediná tu zbyla,
G
která jediná tu zpívá,
C
jen se zvedej, ty mý mládě,
Ami
jsme teď první, v tom je síla,
G
a taky předposlední v řadě,
F Ami
po nás pár chromejch koní.

4. Ti se belhají k svý mezi,
která byla a už není,
a ta ženská z nich je březí,
a nás v kleštích drží sázka,
při zemi to hřmění
a při životě láska,
jak ten pár chromejch koní.
R:

1. Sednu si na taburet z lýčí
Ami a ty na postel z nehorázné něhy,
F a to spojení z nás zničí,
G tvá tvář je víc než boží
Ami i v týhle chvíli, která nemá břehy,
F a v tom strachu, kdo koho dřív složí,
G jak ten pár chromejch koní.
F Ami
2. Tak marnejch jako záře svící
na pláň rozdupanou těmi,
co se milujou jak býci,
kde se v osudovým třesku
řítí touhle věčnou zemí
stáda rozpálenejch mezků,
nejen pár chromejch koní.
3. Těch, co se věčně choulí k sobě,
viní kdekoho z tý zimy,
kdy je v posteli jak v hrobě,
kdy ti nevinní se vzbouří
a ti vinní se vzbouří s nimi,
že se udí v jednom kouři,
jak ten pár chromejch koní.
R: Co polední mu zvoní, když by spal,
C G jen dál, jen dál.
C F C C
*: Tak mi podej láhev piva,
která jediná tu zbyla,
Ami která jediná tu zpívá,
G jen se zvedej, ty mý mládě,
C jsme teď první, v tom je síla,
Ami a taky předposlední v řadě,
G po nás pár chromejch koní.
F Ami
4. Ti se belhají k svý mezi,
která byla a už není,
a ta ženská z nich je březí,
a nás v kleštích drží sázka,
při zemi to hřmění
a při životě láska,
jak ten pár chromejch koní.
R:

Přidal: pavel dne 11. 04. 2005 v 20:56.
Počet zobrazení: 236 (0).

» Zobrazit všechny texty od Poutníci

» Zobrazit všechny texty od pavel

Videoklip