Lenka Filipová - Přímo Do Duše - text písně

Vždycky, když ztrácím sílu,
já k stromům se obracím,
je v nich Čas, který plynul
tam nad nimi v oblacích,
objímám kmeny
a síla z nich vtéká
přímo do Duše kůží.
Stromy na mě na místě čekaj,
ne jako muži,
co pořád jdou.

Stávám se svázaná s dubem
svým tajemným objetím
a vím,
že stát na místě bude
dál ještě pár století,
sílu mi dává
z jizev blesků,
co v kůře skrývá,
vlévá do mě kouzelný pocit
měsíčních nocí.

Vnímám,
vnímám,
vnímám,
vnímám.

Moudrost všech stromů,
co vnímám,
je pravěce
pravá
k těm, kdo cítí.
Když z městských domů
jde zima,
toužím jít
k stromům svým
hledat klid.
Proto, když sílu ztrácím,
já k stromům se utíkám
tak, jak do korun pták,
když ulétnout není kam,
tvář na kmen položím
a mé zmatky
odcházej´ kůrou,
ze stromů pak vtéká mi do žil
ta moudrost dávná.

Vnímám,
vnímám,
vnímám,
vnímám.

Moudrost všech stromů,
co vnímám,
je pravěká
a pravá
k těm, kdo cítí.
Když z městských domů
jde zima,
toužím zas jít
já ke stromům svým
hledat klid.

Vnímám,
vnímám.

Přidal: zuzu dne 26. 02. 2011 v 08:12.
Počet zobrazení: 157 (2).

» Zobrazit všechny texty od Lenka Filipová

» Zobrazit všechny texty od zuzu