Jaromír Nohavica - Litanie U Konce Století - text písně

Jaromír Nohavica - Litanie u konce století



Těch mrtvých mužů v mrtvé trávě,

těch sirotků a vdov,

té krve k jeho větší slávě,

těch slov,



těch bůžků, bohyní a bohů,

těch smolnic na ulicích měst,

těch proroků na každém rohu,

těch gest.



Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, slepý Bože můj ...



Té lživé lůzy v pancéřových vozech,

těch morových sloupů a morových ran,

těch znamení zla na obloze,

těch vran,



těch žlutých hvězd a pruhovaných šatů,

těch provazů a gilotin,

těch malých dírek do kabátů,

těch vin.



Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, hluchý Bože můj ...

Těch studní zasypaných v písku,



těch zabloudilých karavan,

těch pomníků a obelisků,

těch bran,



těch zlatých lejn ze zlatých telat,

těch mrtvých vedle jícnů jam,

té bázně, co činit a dělat

sám.



Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, mrtvý Bože můj ...

Přidal: Bit bit dne 14. 05. 2005 v 10:51.
Počet zobrazení: 180 (1).

» Zobrazit všechny texty od Jaromír Nohavica

» Zobrazit všechny texty od Bit bit

Videoklip