Helena Vondráčková - Admirál - text písně

Na té fotce co mi dal on vypadal jak admirál tělo jako linián no ideál po kterém ženy šílí jeho pohled žárem plál a sliboval že by mi dal svatebním darem křižník co kotvil opodál a proto do mých snů pak vstupoval ten admirál můj admirál jak na lodním můstku stál a vzpomínal na mě když bouře kvílí jak všech moří mocný král si s větrem hrál můj admirál knír jeho mužný klíčí vlál z něho bílý šál říkal život je jak oceán když se dva setkají tak musí spolu plout láska je křehká jak porcelán a ten kdo to snad ne a ten kdo to snad ne a ten kdo to snad neví tak je bloud zdávala jsem nevidí že můj milý je námořník ústa jako zralý fík a známý zvyk měl chůzi kolébavou říkal mi c'est manni fei znal francouzsky můj námořník já snila jsem že jednou unese mě na rovník říkal že touží po zátoce v které by po cestách mohl se mnou spočinout láska musí nésti ovoce a ten kdo to snad ne a ten kdo to snad ne a ten kdo to snad neví tak je bloud na té fotce co mi dal on vypadal jak admirál tělo jako příložník no námořník a já jsem naletěla na tenhleten hloupý trik nebyl admirál nebyl námořník já poznala jsem záhy byl pouhý převozník.

Přidal: rozzarka dne 09. 04. 2005 v 17:48.
Počet zobrazení: 335 (1).

» Zobrazit všechny texty od Helena Vondráčková

» Zobrazit všechny texty od rozzarka

Videoklip