Dorian - Náhrobek - text písně

Kdo umí rozdávat veselé i smutné květy,
pochopil a přeskočil svůj čas,
kdo postavil se mimo naučené věty,
objevil svět bolesti i krás."

V nekonečném pokušení se rychle umírá,
v tichém zapomnění velkých snů,
jméno náhrobku svůj smysl pozbývá,
pod křídly hlídkujících andělů.

Zvuk hlasu pohltila minulost,
žijící svědkové jsou hluší,
vše,co zůstalo,je lhostejnost,
prázdnota a nic v rozervané duši.

V klidu kamenného lesa
pravda se poklonila smrti,
obrazy tváří vystoupaly na nebesa,
malé plamínky blikavé paměti.

Přidal: Ivett dne 22. 02. 2005 v 19:12.
Počet zobrazení: 262 (0).

» Zobrazit všechny texty od Dorian

» Zobrazit všechny texty od Ivett