Karel Černoch & Lucie Černíková & Pavel Vítek - Epilog - text písně

Jean Valjean:
Na krátkou chvíli jsem usnul
A snil, že jsem tu s Cosetttou,
A já se ptal, když soumrak pad´,
Proč s panenkou si nechce hrát?

Těch snů mě už zbav, Bože můj,
Jim štěstí přej a při nich stůj,
Dej jim radosti víc, než dal jsem já,
Buď vůle tvá.

Toužím jít
Stár a sám,
Otče náš,
Tam, tam k vám,
Vím, že mám
Souzen být,
Vem mě k vám,
Tam je cíl,

Kéž spím snáz,
Než jsem žil.

Fantina:
Za všechno dík, Monsieur.

Jean Valjean:
Už jdu, Fantino, k vám.

Fantina:
Se zpožděním, jak tenkrát.

Jean Valjean:
O pár let, jak se zdá…

Fantina:
Pro dceru mou jste žil…

Jean Valjean:
Byla jitřenkou mou!

Fantina:
když nemohla jsem já.

Cosetta:
Papa, Papa, jsi tady bohudík.
Měl´s někam jít. Snad nejsi nemocen?

Jean Valjean:
Jsi tu, jsi zde, tak jak jsem si to přál.
Ach, dítě mé, chci odpuštění jen.

Marius:
Jak jsem vám dlužen, netušil jsem dřív.
To já za odpuštění prosím vás.
Jen díky vám jsem živ a šťasten.
Otec tvůj, to je, Cosetto, svatý muž!

To on mě sám nes v dešti střel,
Když jsem raněn byl,
Nesl mě na svých ramenou,
Život nasadil,
Jen abych já moh´ žít!

Jean Valjean:
Tak vás tu mám!
Ten příval štěstí!
Teď mohu smířen jít,
Když povolá mě Bůh.

Cosetta:
Snaž se žít, ach, zůstaň s námi dál,
Máš tu nás, už nejsi, otče, sám!

Jean Valjean:
Žil bych rád, teď zvláště kvůli vám,
Zápasím, snahu mám…

Doznání, těch řádek pár ti dlužím,
Můžeš číst, je v něm ten příběh celý,
Příběh o té, před níž se s úctou skláním,
Vždyť z lásky k tobě zemřela
A mně Bůh stejně velí...

Fantina:
Pojď jen blíž,
zde pouta poutník svléká
v říši snů i já, já tě čekám
Bůh má soucit a kříž Ti sejme z ramen

Jean Valjesn:
Ach prosím Pane s pokorou za odpuštění. Amen

Eponina + Fantina:
Dej se vést tam vzhůru Mléčnou dráhou
skončils´ poť, však láska konce nemá

Jean Valjean + Eponina + Fantina:
V té žijem a dál po nás tu zbývá
kdo přines oběť lásky, toho v lásce má i Pán.

Všichni mrtví:
Slyš tu píseň zástupů
ze země dávno slíbené
o dík Pane Tys´ nám už světlo dal
a tamtěm ještě ne

Víme jen, že mlýny Tvé
začnou zas mlýt až příde čas
bídníky svlékneš z pout
a bude se dýchat snáz

Doba vzkříšení dnes ještě příliš vzdálená se zdá
kolik Bastil ještě padne, kolik smůr tu ztroskotá?
Než dočkáš se slunce a rozkvete zahrada tvá?

Símně lásky máte sít
za všechny nás, co nežijem
na radost óda příště má tu znít
a né už Requiem.

Blízko v lásce zítra stát
až budou léta tatam
až pravda zvítězí
a svoboda příde k vám

Símně lásky máte sít
za všechny nás, co nežijem
na radost óda příště má tu znít
a né už Requiem.

Blízko v lásce zítra stát
až budou léta tatam
až pravda zvítězí
a svoboda příde k vám

Až příde k Vám.

Přidal: poulett dne 11. 08. 2007 v 16:22.
Počet zobrazení: 610 (1).

» Zobrazit všechny texty od Karel Černoch

» Zobrazit všechny texty od Lucie Černíková

» Zobrazit všechny texty od Pavel Vítek

» Zobrazit všechny texty od poulett