Jaromír Nohavica - Martina 1 - text písně

Jaromír Nohavica - Martina 1


V obálce džbán a květina
a list v němž ptá se Martina,
jak chutná chleba?
Co jím, když země vymetám
a proč jsem tady a ne tam,
kde je mě třeba.

Smažím si vejce na špeku
a ač je očím do breku,
ústa se smějí.
Když nad otázkou přemítám,
proč nejsem tady a ne tam,
kde prý mě chtějí.

Smět sedět vedle Martiny
a píti suché matini,
k mokrému masu.
Sotva bych asi uznával,
to co jsem doma zpívával,
za starých času

Ošlehán vichry větráků,
měl bych už kolem metráku,
tak jak se sluší.
A kromě piva v žejdlíku,
měl bych i bachor z knedlíků,
i tučnou duši.

R: Ač je to jenom dvě stě kilometrů,
nebo ještě blíže
zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
dokud trvá svět se nezmění.

Kdybych měl zajet k Martině,
snad bych pak dělal v Martině,
holoubky míru,
Nebo bych bydlel v Záluží
a doma z vody z kaluží
vyráběl síru.

A snad bych věru na to dbal
a chodil řváti na fotbal,
to kvůli hlasu.
V putyce zpívat s čundráky
a rumem léčil mindráky
z absence pasu,

Kdybych chtěl líbat Martinu,
dal bych svou páteř za třtinu,
ohnutou větrem.
Trávil bych život schůzemi,
a večer brblal v přízemí
nad černým Petrem,

Nosil bych hesla v zástupu
a třeba stavěl chalupu
a kradl cihly.
Koupil bych láhev Stoličné
a z jedné sklínky hořčičné
bychom si přihli.

R

Kdybych chtěl mluvit s Martinou,
plet bych si bukvi s latinou
a knutu s žezlem.
Měnil bych pravdu ve lhaní,
v častušku hudbu varhaní,
plet' dobro se zlem.

Dbal místo snění konzumu,
nabádal děti k rozumu
z prospěchu podlí.
Žil pěkně v prostřed ohrady
a zdobil okna, výklady
a vzíval modly.

Snad moh' bych najít v Martině
přítele ve zlé hodině,
kdy člověk zoufá.
Jenž uspí v stínu borovic
a ví, že chlap chce skoro víc
nežli si troufá.

Obalí trny sametem,
v náruči skryje před světem,
horečku zchladí.
Má cit i rozum člověčí
a dá ti pocit bezpečí,
když všichni zradí.

R

Svět dává nerad Martinu,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety,
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy,

Ač svět mě steskem obklopí,
dám si tvou kytky do klopy,
jak kážou mravy.
Po vzoru starých habánů,
připíjí vínem ze džbánu,
na tvoje zdraví.

R

Přidal: Bit bit dne 23. 04. 2005 v 07:53.
Počet zobrazení: 332 (1).

» Zobrazit všechny texty od Jaromír Nohavica

» Zobrazit všechny texty od Bit bit

Videoklip