Výsměch? - Cestou Prokletých - text písně

Alej stínů, kroky ve tmě, chladná náruč samoty
Suché listy, zvadlé květy, promarněné životy
Bledá zář svíce naděje, když její plamen zmíral
Poslední bránu věčnosti svou rukou otevíral
Bolest je věčná, kudy jít se znovu musel ptát
Proč za oponou marnosti má svoji roli hrát
Smutný déšť smývá krásu, barvy světa blednou
Vítr a myšlenky bloudí svou dálkou nedohlednou

Ztracené harmonie sen utonul v slzách století
Novou naději rozséval v pustých zahradách prokletí
U ohně zoufalců se hřál, když verše noci soumrak psal
Cesta je věčná jako žal, sen za svítání umíral
Umlkly zvony, on kráčí dál, dál svojí temnotou
Zlomená pečeť tajemství, vítězství ducha nad hmotou
Obzor má barvu věčnosti a padá hvězdný prach
Na hrdé hrady idejí ležící v ruinách

Píseň života doznívá a jeho oči zpátky hledí
Poklady navždy ukryté a otázky bez odpovědí
Hledal a nikdy nenašel v chaosu světa řád
Pochodeň pohasla, bez světla zůstal stát
Před chrámem poznání tiše a bez vzdoru
Perly slz kanuly na schody z mramoru
Nevyslovená slova jsou květy na hrob snům
Kamenné sochy proroků vzhlížejí k nebesům

Přidal: kookai dne 02. 09. 2007 v 14:36.
Počet zobrazení: 175 (0).

» Zobrazit všechny texty od Výsměch?

» Zobrazit všechny texty od kookai

Videoklip