Mňága A Žďorp - Hovnivál - text písně

Pod křišťálovým lustrem v mramorové hale vyčkávám,
jak pacient pod narkózou na operačním sále usínám,
bankovní úředníci studují všechny mé mínusy,
v hrobovém tichu mizím za za-zaprášené fíkusy.

Bylo pondělí a mně už docházely síly,
bylo pondělí a já jsem myslel na neděli.

V květinovém patře srkám kávu zdarma z kelímku,
bledé tváře nesou zprávu: Už to bude! Ještě chvilinku!
Je mi to jasný - hlavního manažera srazil motýl,
pak se mu přetrhla tkanička a ještě nedorazil.

A tak se trochu stydím, že cítím jen vztek,
ale nemůžu jinak a ani nechci!
Jsem jako brouk hovnivál,
který si svou kuličku valí vztekle dál.

A mezi orchidejema stála nehybně papundeklová rodina
v životní velikosti jako vzor životního štěstí.
Žena - Skuhra, která nezávidí, jen když spí
a chlápek s knírem snící o pustým ostrově a base piva,
oba s křečovitýma úsměvama, oba ve značkových teplákách,
svý děti svírají v objetí jak záchranný kruh
a mně už pomalu dochází vzduch...

Bylo pondělí a mně už docházely síly,
bylo pondělí a já jsem myslel na neděli.

Konečně zazněl gong a na displeji zablikal můj kód,
ale já jsem seděl bez pohnutí a zuřivě čuměl na špičky bot,
pak jsem vypad' ven a šel jsem domů podél jiných bank a obchodů,
cestou jsem ti koupil malej kaktus, velkou pizzu a pistácie k tomu!

A tak se trochu stydím, že cítím jen vztek,
ale nemůžu jinak a ani nechci!
Jsem jako brouk hovnivál,
který si svou kuličku valí vztekle dál.

Přidal: zuzu dne 21. 11. 2010 v 09:08.
Počet zobrazení: 160 (1).

» Zobrazit všechny texty od Mňága A Žďorp

» Zobrazit všechny texty od zuzu

Videoklip