Gabriela Gunčíková - Zůstanu napořád - text písně

Můžu psát v každým dopise,
zprávu svou tajnou řečí.
Psát dál, že tady jsem,
zkoušíš to nečíst.

Chceš-li, nepoznej mě,
stejně dál v tobě budu žít.
Budu v každý řádce,
hřát se v žáru přízně tvý.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
to, co v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón, co tu zní a zní,
i když o něm už nevíš.

Budu psát v každým dopise,
zprávu svou řečí tajnou.
Ať ví, že tady jsem,
stejně máš mě přečtenou.
Ať můžem jen krátce znát se,
zůstanu napořád.
I když zmizíš v dálce.
Dál se v tobě budu hřát.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
to, co v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón, co tu zní a zní,
i když o něm už nevíš.

Až navzdory frázím,
vezme čas, co má vzít.
A všeho, nač sázíš,
budeš chtít se vzdát
I tam za tou hrází
stejně píseň má znít bude dál.

Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
to, co v něm ti zjevím.
Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
co směr tvůj změní.
Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
Já budu radši tón, co tu zní a zní,
i když o něm už nevíš.

Sdílet

Přidal: Ornela dne 20. 12. 2011 v 00:04.
Počet zobrazení: 971 (2).

» Zobrazit všechny texty od Gabriela Gunčíková

» Zobrazit všechny texty od Ornela

Videoklip