Gába Al Dhábba - Bárka - text písně

Plul jsi sám na vratký bárce,
svedla jsem Tě na Polárce
do ústí dmoucích se moří,
ztroskotal jsi na mém loži.

Převtělená do Venuše
vezmu míry nahý duše.
Ohromím Tě silou hromů,
zapomeneš cestu domů.

Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji.
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě.

Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu:
"neztrácej se mi z dohledu".

Do obelisku kamenného,
Slunce disku zatmělého.
Tvoje jméno hrotem, tuší,
šípem z Artemidiných kuší...

Zasáhnu Tě vlastní lestí
opodstatněnou pověstí.
A pak spolu v jedné lodi
Mléčnou dráhu budem brodit.

Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji.
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě.

Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu:
"neztrácej se mi z dohledu".

Athény sladká melodie
na Měsíc si teskně vyje...
Tvůj rukopis je Písmo Svaté,
k nohám přinesu Ti rouno zlaté.

Jsem poblázněnou Médeou,
jen nezabij mě nevěrou.
Dál potácím se na Polárce,
nenechám Tě zmizet v dálce!

Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji.
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě.

Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu:
"neztrácej se mi z dohledu".

Sdílet

Přidal: zuzu dne 01. 09. 2010 v 19:32.
Počet zobrazení: 159 (0).

» Zobrazit všechny texty od Gába Al Dhábba

» Zobrazit všechny texty od zuzu

Videoklip