Brontosauři - Zahrádky - text písně

Večer zapálil svíčky okolních lamp,
ruku na tváři, ze mě si čteš,
holka, tam smutku je na knížku a já nevím, co s ním,
pravda s nepravdou, láska i lež.

A písničky smutný, že ze slz by déšť
pokryl zahrádky nad Berounkou,
tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já skloním se nad panenkou.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
jsi můj jedinej hřích.

Večer zapálil svíčky okolních lamp
a ty chodíš, jak bych nebyla snad,
těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš,
jak bys odněkud zdaleka spad'.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
jsi můj jedinej hřích.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
jsi můj jedinej hřích.
Jsi můj jedinej hřích ...

Přidal: zuzu dne 11. 08. 2011 v 15:54.
Počet zobrazení: 182 (1).

» Zobrazit všechny texty od Brontosauři

» Zobrazit všechny texty od zuzu

Videoklip