Brontosauři - Píseň o kempu - text písně

Každej má tichej kout, kam chodívá,
když toulavý boty z kůže vyloví.
Každej má tichej kout, co zakrývá
smutek, pláč a kupu hloupejch starostí.
To starej vak si vezme pak, odřený džíny,
neslyší, míří sám jenom tam,
kde ohně zář zastaví tvůj všední sen,
je to fajn, jen tak se toulat všedním dnem.

To se stává, že ňákej vlak, že nechytíš,
když chvilku jen jsi zůstal stát na rozcestí.
To se stává, však mně se zdá, marná sláva,
že každej vlak, co kolem jede, ujíždí.
To se stává, a co pak s tím, co dělat dál,
na prázdným nádraží jen málokdo by se smál,
život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas,
kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás.

I já měl kout, kde každej volnej čas jsem pobyl,
měl jméno snad, to nevím sám, však něco znám.
Měl tisíc krás a tisíc kouzel hezkejch chvil,
však jenom pro ty, co mu říkali horskej kemp.
Jednou zrána zmizel náhle a co naděláš,
někdo má rád a někdo nemá, však to znáš,
život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas,
kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás,

+ kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás.

Přidal: Ondra dne 14. 09. 2009 v 11:33.
Počet zobrazení: 160 (1).

» Zobrazit všechny texty od Brontosauři

» Zobrazit všechny texty od Ondra