Bílá nemoc - Zimní zahrada - text písně

Často měníš krok
a když si sedáš
tvé oči, ohně planoucí
jak příběh trochu zmok'
to voda padá
má stébla chytá tonoucí
a v okně další kapka cosi čmárá


Prohlížím tvou dlaň
je po setmění
tvé čáry mizí s oblohou
tak se aspoň braň
vždyť časy mění
co lidé změnit nemohou
i z lásky se pak stane jen ta pára


To tenkrát jsi mi slíbil velkej dík
já střádala jsem léta
teď mám na pomník
jsem zimní zahradou
kam lidé málo chodí
nekradou


Změnil se ti sloh
je poničený
jak růže střelnic u poutí
přišel cizí muž
stejně oblečený
jen jinak se zas vykroutí
že na přístav si maják jen tak hrával


Je tu zvláštní klid
lehce kořeněný
tvůj tabák rychle vyprchá
zas přijď mě navštívit
znáš zvonky dveří
i má tvář se dá políbit
pak zjistím, kdo víc bral
a kdo víc dával


Z lovce často bývá štvaná zvěř
sotva zachrání jen život
to mi taky věř
jsem zimní zahradou
kam lidé málo chodí
nekradou


To tenkrát jsi mi slíbil velkej dík
já střádala jsem léta
teď mám na pomník
jsem zimní zahradou
kam lásky málo chodí
nekradou

Přidal: zuzu dne 16. 07. 2011 v 08:43.
Počet zobrazení: 161 (1).

» Zobrazit všechny texty od Bílá nemoc

» Zobrazit všechny texty od zuzu

Videoklip